Novinky
Ukázka hry The Last Caretaker, kde na vás čeká znovu probuzený robot, jehož úkolem je zachránit lidstvo
A
Alan Wen
Při mé ukázce na veletrhu Gamescom jsem se však především seznamoval s hraním za tohoto znovuoživeného robotického Caretakera a byl jsem nadšený fyzickou stránkou prozkoumávání opuštěné stanice, otevíráním dveří, zvedáním a házením židlí a pak jsem narazil na další místnost s jiným robotem, zcela bez známek života a zjevně bez energie. Nejsem úplně sám, protože mě také vede jakýsi hlas bez těla, abych znovu připojil energii a oživil stanici.
To platí i pro mého Caretakera, který nemá jen ukazatel zdraví, ale také elektroměr, který se s každou akcí vybije. Naštěstí narazím na nabíjecí stanici, kde stačí zatáhnout za páčku, aby se zapnulo napájení, a pak vzít modrý elektrický kabel a připojit ho k mé hrudi. Najdu také podobnou stanici, která stejným způsobem doplňuje zdraví, a další, kde mohu uložit svůj postup ve hře.
Jakmile mám plnou energii i zdraví, je čas vyjet výtahem nahoru. Tam zjišťuji, že se nacházím v dokovacím hangáru s lodí, která bude klíčovou součástí mé cesty. Jedná se o budoucnost, ve které klimatická katastrofa proměnila planetu v oceánský svět, takže je nezbytné umět plout, abych se dostal ke stavbám, které zůstaly nad hladinou vody. Musím jen zprovoznit zbytek hangáru, abych mohl otevřít dok a připravit loď k vyplutí.
Tady se mi hodí první z mnoha nástrojů. S postupem na vyšší úrovně se odemyká ohromující množství dovedností, ale velmi důležitým nástrojem, který odemykám hned na začátku, je demontážní nástroj. Hra The Last Caretaker má propracovaný systém výroby, ve kterém musíte nasbírat určitý počet surovin, abyste mohli vyrobit předmět. Nejde ale jen o náhodné sbírání kovu, železa nebo látky. Pomocí demontážního nástroje se mohu přiblížit k jakémukoli předmětu a zjistit, z jakých materiálů se skládá, a pak jej rozebrat a získat suroviny. Když narazím na dalšího pečovatelského robota, který nehybně leží ve ventilační šachtě, jsem trochu smutný, že i jeho je možné rozebrat, ale utěšuje mě, že získané materiály přispějí k mé misi obnovit lidstvo.
S potřebnými surovinami pak mohu pomocí opravného nástroje opravit další nabíjecí stanici a poté ji připojit ke zdroji napájení, aby se dokovací stanice zapnula. Dojde však k malé chybě, protože nevědomky připojím tento kabel k sobě, což znamená, že dokovací stanice spotřebovává mou elektřinu. Kabel rychle odpojím a přenesu ho k jiné napájecí stanici. Krásně to však ukazuje, jak v této hře vše funguje logicky. Nic není naoko, vše je přístupné a má svou funkci. Při objevování širšího světa bude dokonce možné vyrobit si vlastní nabíjecí stanice, abyste mohli bez obav z vybití baterie bezpečně prozkoumávat odlehlé oblasti. Možná se dokonce dostanete do situace, kdy budete muset řešit chaos v podobě zamotaných kabelů!
Ale i když se tento svět zdá být zbaven lidstva, není bez hrozeb, ať už organických nebo mechanických . Ty mechanické navíc nabyly jakési vlastní existence, podobně jako stroje v Horizon Zero Dawn, které se potulují jako divoká zvířata. Jinými slovy, nepřátelé, se kterými se setkáte, nejsou aktivně nepřátelští, ale chovají se jako organismy ekosystému, možná ohrožené vaší přítomností nebo toužící po zdroji elektřiny vašeho Caretakera.
Přesto to znamená, že musím být na takové střety připraven, protože vývojáři ze studia Channel37 mě přesouvají do pozdější fáze hry, kde mám k dispozici slušnou pulzní pušku, která je navíc napájena připojením k napájecímu zdroji mého Caretakera. Pár výstřelů stačí k odstranění jakýchsi chapadel přichycených k boku stanice, ale větší organická hmota a také něco, co vypadá jako roje vos ovládající střechu stanice, vyžadují silnější palebnou sílu, takže nabitá střela je účinnější. V závislosti na typech nepřátel, se kterými se potýkáte, jsou také účinnější různé zbraně, například zbraně na bázi elektřiny proti jiným strojům.
Hlavní mise hry, kterou je záchrana lidstva, je však v krátké demo verzi obtížnější předvést. Naštěstí to kreativního ředitele Anttiho Ilvessua neodradilo od toho, aby mi ukázal debugovací režim pro vývojáře a během několika minut mi předvedl proces vytváření nového lidského života, který by při prvním hraní mohl trvat nejméně deset hodin.
Stručně řečeno, protože planeta již není pro lidi obyvatelná, lidstvo se vydalo ke hvězdám, ale ani tam se nedokáže rozmnožovat. Proto je na Caretakerovi, aby osídlil novou lidskou kolonii ve vesmíru tím, že získá lidská semínka a vypěstuje je pomocí Lazarova komplexu. V podstatě pěstujete člověka od semínka až po plně vyvinutého jedince, ale to také vyžaduje čas a zdroje, jako je čistá voda, elektřina a jídlo, které budete muset postupem času vypěstovat. A nejen to, protože v podstatě vytváříte dospělé lidské bytosti, musíte jim také dát vzpomínky, a proto je důležité sbírat předměty jako hračky, knihy a fotografie, které formují jejich osobnost, i když se nejedná o simulaci kolonie v pravém slova smyslu.
To vše vyvrcholí vysláním vašich vypěstovaných lidí do vesmíru, aby se připojili ke své kolonii. Toho dosáhnete obnovením startovací infrastruktury a zajištěním potřebných startovacích kódů, paliva a navigačních systémů. Ale startovní sekvence je stejně uspokojující jako to, co zažívá řídící středisko NASA – od vzrušujícího odpočítávání až po sledování zakřivené trajektorie rakety na oběžnou dráhu. Je těžké si představit uspokojivější odměnu, která by ilustrovala, jak zachraňujete lidstvo, jedno semínko po druhém.
Hra The Last Caretaker bude brzy vydána v předběžném přístupu na Epic Games Store a již nyní si ji můžete přidat do seznamu přání.
